2015

• V letošním roce se naši odchovanci Denis Tomeš a Čeněk Zuna účastnili ME B-divize U18 ve francouzském Calais kde se umístily na druhém místě a vybojovaly tak postup do nejvyšší divize.
• V zimě jsmě uspořádali zimní soustředění na Nových Hutích
• V létě jsme uspořádali dvě letní soustředění. Jedno pro muže a dorostence ve Šlovicích a druhé pro mládež v Melchiorově Huti
• V zimě náš klub pořádal tradiční Mikulášskou zábavu

V tomto složení fungoval výbor oddílu pouze do prosince 2015, jelikož nás na konci roku opustil (zemřel) Josef Pravda st. Úkolem oddílu v blízké době bude doplnění výboru a následná stabilizace.

Během října 2015 se na Prokopávce uskutečnila schůze SSC Bolevec se zástupci města. Cílem diskuse byla dohoda o ukončení bezplatné výpůjčky. Město dospělo k závěru, že SSC Bolevec nedostatečně investovalo do obnovy areálu a tak se rozhodlo nám výpůjčku vypovědět. Po interních diskusích v SSC jsme se rozhodli areálu vzdát za podmínek, že pro naše sportovní odvětví zůstane v areálu místo. Ohledně této podmínky jsme se setkali od města s kladnou odpovědí, tedy že nás z areálu nikdo vyhazovat nebude. Věděli jsme tedy, že to pro nás znamená konec bezplatného užívání sportovišť a tedy nutnost získání více prostředků na provoz oddílu. Město se rozhodovalo mezi dvojicí zástupců TJ Lokomotivou Plzeň a Talentem Plzeň. Nakonec byl úspěšnější první jmenovaný, který by pro nás měl do následujícího roku připravit podmínky užívání sportovišť v areálu.

Malý počet týmů a vícekolový systém ubíral soutěži na zajímavosti. V čele ligy bojoval náš tým s týmem Litic B o celkovou první příčku v soutěži. Nemálo míchalo také tabulkou nepříjemné hřiště v severočeské Kadani, kde i papírově lepší týmy, včetně toho našeho, dokázali ztratit nějaký ten bod. Zpočátku sezóny jsme se drželi spíš na druhé pozice, naše ztráta ale nebyla velká. Nepříjemná byla především prohra s Litickým B týmem, která náš boj o první pozici značně znepříjemnila. Po zbytek sezóny jsme ale podávali vyrovnané výkony a některé zápasy jsme si mohli dokonce dovolit s klidem dohrát. Náš rival si ale počínal v podobném duchu a tak až výhrou v posledním kole se nám podařilo poskočit na první příčku, vybojovat první místo v druhé nejvyšší soutěží a tím také postup do Extraligy 2015/16. Po nelichotivém podzimním výsledku panovala v týmu na konci sezóny spokojenost, jelikož z jedenácti jarních utkání tým prohrál pouze dvakrát.

Stejným systémem jako v druhé nejvyšší soutěži mužů se hrála i liga dorostenců. Malý počet týmů znamenal více kol a tedy častěji potkávat spíše silné soupeře pro naše dorostence. Silnou dvojici soupeřů Slavia a Litice doplňovala nastupující generace dorostenců pražského presidentu. Náš tým disponující nedostatečným počtem hráčů se s těmito soupeři bohužel nemohl moc rovnat. Svou soutěž ale odehrál se vztyčenou hlavou. Tým získal celkem 10 bodů a nastřílel pěkných 56 branek za 15 utkání, což vůbec není málo. Soupeři byli ale jasně lepší a tak byla tato soutěž pro naše dorostence spíše tréninkem pro utkání mužů, ve kterých většina z nich již také nastupuje.

• Realizační tým: Raitmayer, Dvořák
• Celostátní soutěž hrajeme s dětmi z přípravky, na soupeře nestačíme

• Realizační tým: Raitmayer, Pravda st., Zajíc, Dvořák
• Na podzim se tým zúčastnil 4 turnajů a ten v Českých Budějovicích dokonce vyhrál

• Realizační tým: Špeta Jan
• Tým se účastní oblastních turnajů, na většině z nich dominuje

O dospělácké kategorie by se v této halové části sezóny dalo říci, že byla v rozkvětu. Vysoká tréninková morálka se kladně podepisovala na výkonech již od přípravných turnajů. Cílem týmu byla v nejvyšší české soutěži záchrana. Na nic vyššího neměl náš mladý a nezkušený tým před sezónou ani pomyšlení. K dosažení větší konkurenceschopnosti byli přivedeni tři hráči na hostování z pražského Presidentu, Václav Řehák, Jiří Lomský a Jiří Zelenka. Dle očekávání se tým po celou sezónu pohyboval u dna tabulky. Největším rivalem pro nás byl tým Hostivaře, se kterým jsme měli sehrát bitvu o záchranu. Dva vyrovnané duely, z nichž jeden vyzněl lépe pro nás a druhý lépe pro Hostivař. Body bylo nutné získat také jinde. To se nám také povedlo, když jsme uhráli remízu s týmem Hradce Králové a v posledním dvoukole také s favorizovaným týmem Rakovníku, cenný skalp. Bodu jsme na kontě moc neměli, nicméně záchrana se podařila a tak se dá sezóna celkově hodnotit jako úspěšná. Cenné zkušenosti se nám jistě vyplatí v příštích sezónách.

B-team si jako již tradičně halovou soutěž užíval. V první řadě nešlo o výsledek ale o dobrý pocit z pohybu a zábavu ze hry. V týmu nastupovali především zkušenější hráči, kteří mají již nejlepší léta za sebou. Spoustu týmových zážitků lze doplnit už jen skutečností, že se v nejnižší české halové soutěži umístili na předposledním místě, což ale nikoho z nich jistě netrápilo.

Od dorosteneckého týmu se po mnoha letech letos očekával zajímavý výsledek. Ve svém nitru měli již několik hráčů nominovaných do reprezentačních výběru což bylo příslibem nadějného výsledku. Tým bojoval celou sezónu s tradičními rivaly, jako jsou Litice a Slavie. Na posledním turnaji jim pak těsně utekl postup do Play-off a celkově se v sezóně umístili pátí. Jejich hra byla ale příslibem do příštích let, jelikož jejich hokejové umění se každým rokem zlepšuje.

• Realizační tým: Lukáš Bicek, Soňa Pospíšilová, Zdeněk Homulka
• Družstvo hraje dobrý hokej. Škoda, že máme malý počet hráčů

• Realizační tým: Jan Raitmayer
• Družstvo doplněno novými hráči, stávající tým se rozpadá

• Realizační tým: Jan Špeta
• Tým se zúčastnil několika turnajů, ve kterých si vedl velmi dobře

2016

Novou sezónu začínali naši muži lehce v rozpacích, jelikož přes léto opustilo tým několik hráčů. Nutno podotknout, že to bylo především z důvodu práce a stěhování. Snížení tréninkové morálky tedy před těžkou sezónou nevěstilo nic dobrého. Na náš tým čekalo další devět extraligových týmů, spoustu reprezentantů v některých případech i s mezinárodní ligovou zkušeností. Hlavními soupeři pro nás byla Hostivař, Praga a slovenský účastník Rača. S ostatními soupeři jsme chtěli spíše sbírat zkušenosti. Příprava týmu nebyla vůbec špatná. Od individuální přípravy až k týmovému soustředění ve středočeských Šlovicích šlo vše dle trenérský představ. Tým si zahrál také dvě přípravné utkání s týmem Rakovníka, z nichž především výsledek 0:1 z druhého utkání byl příslibem naděje. V lize měli náš tým podpořit také dva hráči z Litic. Pavel Matoušek i Václav Kozák přišli sbírat zkušenosti z extraligových zápasů, ke kterým by ve svém působišti nedostali šanci. Bohužel již od prvních utkáních bylo jasné, že náš tým bude mít velké problémy už jen se záchranou v nejvyšší soutěží. Po prvních dvou zápasech 0:6, 1:6 nebylo nikomu z hráčů do smíchu. Během podzimu se nám nepodařilo porazit ani naše rivaly a tak jsme koncem října měli v tabulce jen velkou smutnou nulu a v kabině hodně špatnou náladu. Příští měsíce budou pro tým především přípravou na druhá část sezóny, kde bude nutné několikrát budovat, aby se tým dokázal zachránit.

Po dá se říci katastrofální podzimní části této sezóny, nevstoupil do jarní části náš tým o mnoho lépe. Postupně byl ale vidět jistý progres a především i první body do pro nás tak beznadějné tabulky. Stále nás nejvíce trápilo množství obdržených branek a velmi nízká produktivita v zakončení. Obě tyto věci měli velmi velký vliv i na celkovou morálku týmu, což se projevovalo nejen na nízké tréninkové, ale i zápasové docházce. Nakonec se nám podařilo získat nějaké body. Po smolné remíze s Pragou 1:1 a dobrém výkonu proti Rače, vítězství 2:0 jsme ukončili sezónu se čtyřmi body na kontě. Horší než počet bodů bylo ale pouhých 15 vstřelených branek a neuvěřitelných 103 obdržených. Za posledních pět let pravděpodobně nejhorší sezóna. Stoupající frustrace vyvrcholila posledním zápasem v Hradci Králové, kam se odjelo pouze s 11 hráči, a odkud jsme si odvezli debakl 2:13. V tu chvíli byl tým zralý na ručník. Naštěstí před námi byly dva měsíce odpočinku a tedy příslib k uklidnění celé situace.

Rok se s rokem sešel a naši dorostenci byli opět o rok starší. Tato skutečnost napovídala, že bychom mohli očekávat opět o něco lepší výkony. Liga byla tentokrát šestičlenná a hned bylo o co hrát. Naše dorostence včetně reprezentantů doplňovali mladší členové. Velký výkonnostní rozdíl byl znát, a však mladící sbírali zkušenosti každý zápas. Po podzimní části měli dorostenci shodný počet výher i proher a drželi se bezpečně ve středu tabulky. První místo nebylo vůbec daleko, což dávalo příslib do jarní části, kde se určitě budou chtít rvát i o nejvyšší pozici. Dalším pozitivem je také skutečnost, že mezi první třemi střelci ligy jsou hned dva hráči z našeho týmu.

Prakticky již před začátkem této sezóny jsme věděli, že se jedná na pár let dopředu o poslední ročník, ve kterém postavíme tým dorostenců. Tuto smutnou událost ovšem vylepšovala skutečnost, že se v týmu nacházelo spoustu nadějných hráčů, kteří občas nebo i pravidelně nakukují do reprezentačních družstev. Hráčská základna byla nízká, morálka hráčů naopak vysoká. Na výbornou podzimní část se nám ale bohužel nepodařilo navázat, a tak jsme nakonec museli být rádi i za čtvrté místo v tabulce, které nám zajistil především vysoký počet vstřelených branek. O tomto faktu také svědčí to, že nejlepším střelcem ligy se nakonec stal Denis Tomeš a na děleném druhém místě se umístil Čeněk Zuna ml.

V letošním roce jsme se rozhodli postavit družstvo mladších žáků, kteří hráli nově dlouhodobou soutěž. Družstvo bylo tvořeno především hráči z přípravky. Což přinášelo často organizační problémy. Bohužel ani v mládežnických kategoriích jsme neměli tak velkou členskou základnu, abychom dokázali pokrýt obě kategorie. I přesto se ale naši žáci rvali statečně a získali několik zajímavých výsledků. Důkazem třeba skutečnost, že potrápili i první tým favorizovaných Litic 1:2. Týmy benjamínků a přípravky hráli jak je již několik let zvykem jen jednotlivé turnaje. Tým se podařilo stabilizovat, ale počet členů se bohužel moc nezlepšil, i tak jsme ale od září přivítali několik nových členů, kteří se zapojili i do většiny zápasů.

Mladší žáci se účastnili prvním rokem dlouhodobé republikové soutěže. Na začátku jara se potvrdila naše forma z podzimní části, a ačkoliv bylo vidět mírné zlepšení, tak jsme zaslouženě postoupili do horší skupiny o 7-12 místo. I v této slabší skupině jsme těžko hledali soupeře, s kterým bychom si mohli zahrát vyrovnaný hokej. Nakonec se nám ale podařilo jedno utkání vyhrát. Na hráčích byla vidět obrovská radost, vždyť celou sezónu dostávali jen gólové příděly. Bylo to i pro ně příslibem do příští sezóny, která by měla být o poznání vyrovnanější.

Kategorie přípravky a benjamínků se účastnili jednorázových turnajů. Oproti halové sezóně hráli venku mezi nejlepšími i naši nejmladší. Respektive vzhledem k faktu, že venkovní turnaje benjamínků se hrají v počtu 3+0, tak jsme si mohli dovolit postavit často hned dva týmy. Náš první tým bojoval pravidelně o medaile a náš druhý tým sbíral cenné zkušenosti. Velmi úspěšný byl také tým přípravek, který přivezl několik umístění mezi prvními třemi a dokonce i nějaký ten pohár pro vítěze.

Předchozí halovou sezónu se našemu týmu podařilo udržet nejvyšší soutěž, proto musely být cíle tentokrát vyšší. Primárním cílem bylo rozhodně opět udržení, nicméně jsme také chtěli využít naše získané zkušenost a potrápit týmy, na které jsme už dokázali najít recept, jako např. Rakovník nebo Hradec. Hlavními soupeři o záchranu nám měli být Hradec a Litice. Hradec se nám podařilo jedno porazit a jednou jsme se s nimi o body podělili. O poznání horší jsme měli bilanci s městským rivalem z Litic. Dva zápasy, dvě prohry. Po celou sezóny jsme se udržovali s Hradcem na stejném bodovém zisku, skóre mluvil ale lehce v náš neprospěch. V posledním dvoukole ale Hradec překvapil a vybojoval těsné vítězství nad Rakovníkem. V tu chvíli jsme byli o tři body pozadu a měli jsme před sebou už jen jedno utkání také proti Rakovníku. Věděli jsme, že už se nám je v předchozí sezóně podařilo porazit a tak jsme stále věřili. Výsledkem byl nejlepší zápas sezóny a těsné vítězství 5:4. Bodově jsme sice Hradec dotáhli, skóre jsme měli ale stále horší a to bylo bohužel rozhodující. Sestup byl pro celý tým krutý, my ale věděli, že se na přes rok vrátíme zpátky ještě lepší a silnější.

I v letošní sezóně jsme kromě A-teamu postavili i halový B-team. Tento tým měl sloužit především pro rozehrání mladých hráčů a pro udržení těch starších v pohybu přes slabší zimní měsíce. Bohužel iniciativa mladších členů nebyla dostatečná a ani nikdo ze starších členů se nechytl iniciativy během zápasů a tak prakticky s volnou taktikou kráčel tým od zápasu k zápasu. Stejně jako v předchozích sezónách, tak i nyní se předvedené výsledky nedají hodnotit, cenná je především účast a zápasové zkušenosti.

Dorostenecký tým v čele s reprezentačními hráči Denisem Tomešem a Čeňkem Zunou sliboval zajímavé výsledky a také tomu tak po dvou dvoukolech bylo. První příčka a velmi pěkné skóre. Jedinou slabinou tohoto týmu byl nízký počet hráčů a právě to bylo nakonec rozhodující. Vinou zranění a nemocí šla nakonec výkonost našeho týmu dolů. Vrcholem bylo poslední dvoukolo, na které dorostenci odcestovali dokonce bez brankáře. Čtvrté místo bylo krutou realitou. S takto nízkým počtem hráčů je bohužel těžké se prosadit.

Všechny tři věkové kategorie se v halové sezóně účastnili pouze jednotlivých turnajů. Mladší žáci po celou halovou sezónu bojovali s počtem hráčů a výkoností. Jelikož se v týmu nacházelo hodně hráčů z mladší kategorie přípravky, tak sbírali hráči spíše cenné zkušenosti než ligové body. O poznání lepší výkony předváděla přípravka, která si z některých turnajů odvezla dokonce zlaté medaile. Hráči, kteří spolu hrají již několikátou sezónu, letos poprvé naskočili do vyšší kategorie a v žádném případě nehráli druhé housle. Právě tito hráči jsou pravděpodobně světlou budoucností našeho klubu. Nakonec tým benjamínků, ve kterém se sehrávají hráči, kteří hrají pozemní hokej prvním nebo druhým rokem. Výsledky tohoto týmu se lišili každým turnajem a byly přímo ovlivněny sestavou, která se daného turnaje zúčastnila.